Když jsem před více než šesti lety psal recenzi posledního alba amerických MAMMOTH GRINDER, nenapadlo by mě, že to také bude na dlouhou dobu jejich poslední nahrávkou. Chris Ulsh, coby poslední „přeživší“ z ústřední trojice se rozhodl otevřít víko rakve s hnilobným logem této zombie a připomenout nám, že scéna prašivého old school death metalu se sice za ta léta její nepřítomnosti již značně saturovala mladými krvežíznivými dravci, ona si však své místo hodlá nadále obhájit!

Činí tak prozatím(?) fromou pětiskladbového EP, které de facto navazuje přesně tam, kde album „Cosmic Crypt“ z roku 2018 skončilo. Tady žádné úkroky stranou, experimenty anebo „zmoudření věkem“ rozhodně nehledejte. Zůstala jasně deklarovaná jednoduchost v rytmech i kompozici, ale absence komplikovanějších struktur bohatě vynahrazuje uvěřitelné old school pojetí. Neotesanost a hulvátství jsou zde podávany jako ctnosti, neřku-li přímo nedílná součást deathmetalového bontonu.

Vlastně zde reálně hovoříme o čtveřici skladeb, ta v pořadí třetí - „Call From The Frozen Styx (Interlude)“ je intermezzem oddělujícím úvod a závěr čtvrthodinové nahrávky a svým syntetickým soundem varhanů evokuje intra nějakých hodně odvázaných osmdesátkových horrorů.

Oceňuji produkci. Nečekejte žádné zahuhlané bahno. Chápu, že k podobným nahrávkám to asi sedí, ale osobně už jsem z prasáren za každou cenu trochu „vyrostl“. Zvuk je však i přes svoji čitelnost a „úhlednost“ dostatečně hutný a důrazný a nezbytně nahallovaný vokál výborně ladí s masivním zvukem chrástivě-dunivých kytar.

Nové EP MAMMOTH GRINDER sice žádný průvan na old school deathové scéně nezpůsobí. Rozhodně však zafunguje jako důrazné připomenutí existence ještě nedávno solidně rozběhnuté kapely. Tedy otázkou zůstává, jestli o nich (o něm) jako o regulerní kapele lze stále hovořit. Na každý pád se Američané chystají i koncertovat, tak se nechme překvapit!